Tipy na výlety

Naše cesta začíná na parkovišti u Čeňkovy Pily, odkud se vydáme podél vodního náhonu k soutoku Vydry a Křemelné. Na samotném soutoku je Čeňkova pila na vodní pohon, která zpracovávala šumavské dřevo z okolních lesů a od roku 1995 je kulturní památkou ČR. Po cestě se podíváte na smrk Bedřicha Smetany, který zde v roce 1860 při své návštěvě zasadil.

Odtud se vrátíme kolem parkoviště přes hlavní silnici a vydáme se proti proudu řeky Vydry k Turnerovo Chatě. K Chatě je to 3,5 km a po cestě je spousta zajímavostí a informačních cedulí. Krom sledováni síly řeky, která zanechala krásně „rozházené“ kameny po cestě budete míjet na druhém kilometru jedno kamenné moře, které je po levé straně nad cestou. Cestou můžete odpočinout na jedné z laviček, případně využít jeden z mnoha obrovských kamenů na okraji řeky. Po 3,5km lehkého stoupáni dojdete k „Turnerce“. Chata, která začala vznikat jako prostý srub kolem roku 1860 a do podoby hostince jí nechalo přestavět město Kašperské Hory v roce 1908. V roce 1932 chata vyhořela a po dlouhé usilovné snaze byla obnovena v roce 1938. Poté sloužila turistům k občerstvení a během dalších let byla zestátněna, stala se z ní rekreační chata pro státní podniky a až v roce 1998 jí soukromý majitel nechal nákladně opravit do stávající podoby, která je nejvíce podobná té z roku 1938.

Mezi chatou a menším stavením se suvenýry se podél Zhůřského potoka vydáváme na další 3,5km dlouhý úsek na Zhůří. Cesta je pořád lehce do kopce, podél krásného potůčku. Zhruba po 2,5km vylezeme z lesů a naskytne se nám výhled na krásnou šumavskou louku, která se jmenuje Hluboká. Pohledem dolů uvidíme Velký a Malý Roklan jako na dlani. Samozřejmě vidíme i Poledník a další Šumavské Vrcholy. Na okraji louky, stojí malá chaloupka, kde teče potůček. Při cestě dál směrem na Zhůří míjíme základy starých domů a statků, kterých na Šumavě a na podobných místech bylo spousty. Po dalším kilometru docházíme na hlavní silnici, která vede na Horskou Kvildu a protíná louky na samotném Zhůří. Kousek jdeme po hlavní silnici a poté odbočujeme ke zbytkům stavení, které tu zůstali z osady, jež na těchto krásných místech a loukách s nádhernými výhledy začala vznikat již v roce 1720 a lidé pracovali ve sklářské huti. V roce 1920 zde bylo 20 stavení a bydlelo tady 168 obyvatel, kteří tady hospodařili. Po odsunu místních obyvatel v roce 1953 Zhůří obsadila armáda a stavení zbourala. Postavila se tady nová Kasárna a dva radary. Po roce 1989 se některé domy zbourali a některé přestavěli k rekreaci. Ten krásný výhled z Šumavských luk ale zůstal napořád. Nádech historie tomu dodávají klenby oken a dveří, které se na několika místech uprostřed luk objevují. Ze samotného vrcholu Zhůří se ještě vydáme přes kilometr po asfaltové a lesní cestě směrem pod Huťskou Horu. Po cestě prolézáme jeden vojenský bunkr, který zde zůstal z dob, kdy tato místa obsadili vojáci. Po zhruba 20 minutách cesty z kopce přicházíme do cíle naší cesty. K pomníku letecké havárie z roku 1937. V těchto místech na Štědrý den roku 1937 spadlo letadlo společnosti Air France se 3 lidmi na palubě. Došlo tak kvůli chybě pražského navigátora, který si ve špatném počasí spletl lokaci letadla a poslal jej tak do svahů Huťské Hory. Na místě se nachází pomník se jmény mrtvých a malé části letadel, které tu našli turisté a nechali je tak na památku v místních lesích. Velké kusy letadla jsou v muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

Tady náš výlet končí a vydáváme se stejnou cestou zpět. Výlet zabere zhruba 5hodin, ale nemusíte se vydat stejnou cestou. Můžete si to o kousek protáhnout třeba přes Horskou Kvildu na „Turnerku“ a zpátky na „Čeňkárnu“

Lesu zdar!

Video “zmizelá Šumava – pád letadla”: TV Seznam