Tipy na výlety

Šumava má v kterémkoliv ročním období a v jakémkoliv počasí své kouzlo. Tentokrát se podíváme na zimní drsné hřebeny Královského hvozdu, které mohou při slunných zimních dnech vykouzlit pokoj na duši každému správnému horalovi.

Naším cílem bude vrchol Velkého Ostrého, magické hory, která je opředena mnoha příběhy, některé zde zmíním níže. Zimní výlet na tento vrchol je pro méně zdatné turisty přeci jen více náročný, ale záleží na aktuálních sněhových podmínkách. Jako výchozí bod můžete zvolit buď obec Hamry na české straně Šumavy anebo u hlavní silnice na německé straně parkoviště Scheiben.

Pokud byste zvolili první variantu – z obce Hamry – připravte se na převýšení téměř 700 výškových metrů. Pro osobní automobily je parkoviště přímo v centru obce u bývalé roty pohraniční stráže (viz přiložená mapa, bod č. 2), případně můžete využít vlaková spojení a vystoupit ve stanici Hamry – Hojsova Stráž, odkud po modré turistické značce dojdete po dvou kilometrech k již zmíněnému parkovišti. Od parkoviště se dejte po modré značce vedoucí po široké cestě proti proudu Bílého potoka, až dojdete na tzv. Stateček. Název tohoto místa není zvolen náhodně, ve výšce 958 m n. m. kdysi stávala lesní hospoda. Je odtud překrásný výhled do údolí Ostrého potoka a Úhlavy. Stateček slouží také jako odpočinkové místo s turistickým přístřeškem před druhou polovinou trasy na Ostrý. Pokračujte odtud dále po modré (pozor, je tu mnoho jiných cest, proto se pečlivě zorientujte) dokud nedojdete až na česko-německou státní hranici, kde se následně turistická stezka stáčí zpět a vede přímo po hraničních kůlech až na vrchol Ostrého. Trasa z parkoviště v Hamrech na Velký Ostrý měří celkem 7 km (popř. z vlakového nádraží 9km).

Tato varianta je při velkém množství sněhu schůdná jen na sněžnicích či skialpinistických lyžích, zvláště poslední metry pod vrcholem.

Druhá možnost, jak vyjít do našeho cíle je z Bavorska. Z parkoviště na Scheibenu se vydejte po červené turistické stezce označené jako „Lo 5 Zwerchecker-Steig“ na Svaroh (1334 m n.m.). K výstupu překonáte téměř 300 výškových metrů, tedy méně než z Hamrů, zato vás čeká o kilometr delší výšlap. Nicméně hřebenová túra přes Svaroh a Velký Kokrháč až na Ostrý vás nadchne, protože v místech polomů po nedávných orkánech se otevírají překrásné pohledy do českého i německého vnitrozemí. Hřebenovka bývá dobře ušlapaná, avšak sněžnice se vždycky hodí.

Velký Ostrý je součástí tzv. Královského hvozdu spolu s dalšími hraničními vrcholy v západní části Šumavy. V dnešní době takto označujeme spíše historicky oblast pohraničního masivu od Železné Rudy až k bývalým Zadním Chalupám.

Spolu se sousedním Malým Ostrým tvoří nerozlučnou dvojici a typickou siluetu mnoha fotografií. Z Čech si vysloužili i přezdívku „Prsa Matky Boží“, jelikož oba kopce vedle sebe vypadají tvarově téměř stejně i přesto, že je mezi nimi rozdíl 27 metrů (Velký Ostrý – 1293 m n.m., Malý Ostrý 1266 m n.m.). Naopak v Bavorsku nad městečkem Lam tvoří Malý Ostrý neodmyslitelnou dominantu v důsledku velké výškové prominence a místní ho rádi nazývají jako Matterhorn des Bayerwaldes (Matterhorn Bavorského lesa). V sedle mezi oběma vrcholy se ukrývá u historického hraničního mezníku nenápadná královácká kaple z roku 1985 připomínající život svobodných králováckých sedláků a především se k tomuto místu váže jedna pověst. V 17. století v blízkosti sedla mezi kopci (někdy nazýváno Vlčí propastí) měl žíti myslivec, jinak také známý jako čarostřelec. Jeho střelecká muška byla tak výjimečná, že si si ji lidé nedokázali vysvětlit jinak než skrze čáry. Dokonce měl být myslivec spojen s ďáblem, kterého vzýval v propasti pod vodopádem Bílé strže. Pověst inspirovala k sepsání opery Čarostřelec německého autora Carla Mariu von Webera v roce 1820.

Po výstupu na Velký Ostrý na vás čeká při dobré viditelnosti pohled až na siluetu Alp (vzdušná vzdálenost až 200 km). Ostrý obklopují dvě hluboká údolí s obcemi Lam a Hamry a pravděpodobně i z důvodu špatné přístupnosti a výbornému přehledu o okolí byl na Ostrým v 13. století postaven strážní hrádek. Některé mapy ho už v 16. století znázorňují jako zříceninu, nemění ale nic na tom, že to býval nejvýše položený hrad na českém území (dnešním nejvýše položeným dochovaným hradem je Vítkův Kámen – 1035 m n.m., tzn. o téměř 260 m níže). Poslední pozůstatky strážného hradu Ostrý byste našli v podobě náznaku příkopu na skalním hřbetu.

Pod vrcholem se nachází chata Osserschutzhaus, kde můžete využít nabídky restaurace či ubytovacích služeb. Pravidelně se zde každý rok koná v srpnu česko-bavorská pouť.

Mapa trasy z Čech: https://mapy.cz/s/3mf40

Mapa trasy z Bavorska: https://mapy.cz/s/3mitJ

Autor: Jaroslav Svoboda